První část semináře jsme věnovali dokončení tématu aplikace práva. Věnovali pozornost účinnosti, právní moci a vykonatelnosti rozhodnutí. Dále jsme akty aplikace práva rozlišili na meritorní a procesní; konstitutivní a deklaratorní. Následně jsme vysvětlili pojem osvědčení. Následně jsme se věnovali rozlišení civilního, správního a trestního řízení. Zmínili jsme se o zásadách oficiality a dispoziční; zásadě inkviziční a projednací; zásadě materiální a formální pravdy.
Následně jsme se začali věnovat tématu interpretace práva. Ujasnili jsme si, co je objektem interpretace a co je „výsledkem“ tohoto procesu. Zmínili jsme se o funkcích interpretace a následně jsme se věnovali jednotlivým metodám. Podrobně jsme rozebrali metodu jazykového výkladu a systematického výkladu. Podrobně jsme rozebrali zásady lex superior derogat legi inferiori, lex specialis derogat legi generali a lex posterior derogat legi priori.
V rámci semináře jsme pokračovali v tématu právní odpovědnosti. Podrobně jsme rozebrali Baladu o mezinárodní ostudě mysliveckého sdružení v brodě. Na tomto příkladu se zabývali z hlediska odpovědnosti za škodu jednotlivými předpoklady jejího vzniku. Z hlediska odpovědnosti trestní jsme na tomto příkladu zopakovali znaky skutkové podstaty objekt, objektivní stránka, subjekt (pachatel), subjektivní stránka, protiprávnost. Zejména jsme věnovali příčinnou souvislostí a tzv. přerušením kauzálního nexu.
Následně jsme přešli k tématu uskutečňování a aplikace práva. Podrobně jsme si vysvětlili, jaké jsou formy realizace práva a co se rozumí pojmem uskutečňování a aplikace. Věnovali jsme se pojmu svémoci a ochrany pokojného stavu dle § 5 OZ.
Následně jsme se podrobně věnovali fázím procesu aplikace práva. Rozlišili jsme questio facti a questio iuris. V otázek ohledně zjišťování skutkového stavu jsme se podrobně věnovali dokazování. Ohledně questio iuris jsme odkázali na zvláštní seminář o interpretaci práva. Následně jsme se zmínili o poslední fázi procesu aplikace, a sice vlastním rozhodnutí. Uvedli jsme, co je to diskreční pravomoc a dále jsme se něnovali jednotlivým náležitostem aktu aplikace práva (kompetenčním, obsahovým a formálním a procedurálním).
Jako přípravu na další seminář prosím poslechněte „Baladu o mezinárodní ostudě mysliveckého sdružení v brodě“ a skutek zde popsaný subsumujte pod některou z norem popisujících skutkovou podstatu trestného činu a dále pod některou z norem popisu jích soukromoprávní odpovědnost, a to jak v účinném, tak i v novém obč. zákoníku.
V rámci druhého semináře věnovaného tématu odpovědnosti jsme se věnovali praktickým příkladům její aplikace. Nejprve jsme zopakovali, co se právní odpovědností rozumí, a zdůraznili jsme, že je třeba zejména rozlišovat odpovědnost veřejnoprávní a soukromoprávní, neboť se u nich liší mj. předpoklady jejich vzniku. To jsme demonstrovali na příkladu „Balady o strašlivém zranění záletného Lojzy„. V daném případě jsme vysvětlili základní znaky skutkové podstaty trestného činu (objekt, objektivní stránka, subjekt (pachatel), subjektivní stránka, protiprávnost) a jednání popsané kvalifikovali jako pokus trestného činu těžkého ublížení na zdraví.
Tentýž skutek jsme pak se pak pokusili subsumovat pod ust. o soukromoprávní odpovědnosti za škodu (§ 2910 NOZ). Na podrobném rozboru tohoto ustanovení jsme si ukázali, že předpoklady vzniku soukromoprávní odpovědnosti jsou jiné (porušení zákonné povinnosti, zásah do absolutního práva, újma, kauzální nexus a zavinění). V daném případě jsme pak podrobně vysvětlili teorii conditio sine qua non a teorii adekvátní příčinné souvislosti a konstatovali, že z důvodu přerušení kauzálního nexu soukromoprávní odpovědnost dána nebude.
V rámci semináře, jehož hlavním tématem byla právní odpovědnost, jsme se na začátku věnovali opakování tématu právních skutečností. Vyjasnili jsme si také, co jsou právní domněnky a fikce. Pak Jsme se podrobně zaměřili na náležitosti právních úkonů a následky situace, kdy nějaká náležitost chybí. U právních událostí jsme se zaměřili na rozdíl mezi promlčením práva a jeho prekluzí, což jsme demonstrovali na § 2325 odst. 1 a 2 NOZ.
S protiprávním stavem a protiprávním jednáním jsme plynule přešli do tématu právní odpovědnosti. Tu jsme rozdělili na soukromo- a veřejnoprávní. Zdůraznili jsme také, že jeden skutek může mít jak následky veřejnoprávní, tak i soukromoprávní. Vysvětlili jsme si také, také jaký je rozdíl mezi odpovědností objektivní a subjektivní. Přitom jsme se věnovali formám zavinění.
Na příštím semináři budeme v tématu právní odpovědnosti pokračovat.
V rámci čtvrtého semináře jsme se věnovali dokončení tématu o subjektivních právech. Tématem druhé části semináře byly právní skutečnosti. Nejprve jsme si vysvětlili tři roviny subjektivního práva (možnost chovat se určitým způsobem, možnost vyžadovat nějaké chování od jiného a možnost domáhat se ochrany svého práva).
Věnovali jsme se podrobně pojmu předmět/objekt subjektivních práv a rozlišili jsme jednak čtyři varianty předmětu primárního (dare, facere, omitere, pati) a jednak na příkladu smlouvy o výpůjčce a zápůjčce vysvětlili rozdíl mezi sekundárním předmětem a pouhým charakterem sekundárního předmětu. Pozornost jsme věnovali realizaci subjektivních práv. Rozlišili jsme jejich utváření a výkon. Vysvětlili jsme si rozdíl mezi právním titulem a kauzou a věnovali se různým možnostem vzniku subjektivních práv.
Tímto tématem jsme plynule otevřeli další velké téma, a sice právní skutečnosti. Nakreslili jsme si schéma rozlišování různých právních skutečností podle přítomnosti prvku vůle a souladu s právem. Podrobněji jsme se pak věnovali právnímu úkonu jako skutečnosti nejtypičtější. Na příkladu zapůjčené bankovky od kolegyně Jany jsme si ukázali, jaké jsou některé jeho náležitosti a jaký je následek jejich absence. Toto téma příště dokončíme a podrobně se budeme věnovat především deliktům.