V rámci semináře, jehož tématem byla opět interpretace práva, jsme se věnovali v úvodu nejprve opakování. Zopakovali jsme dvě fáze procesu aplikace práva a místo interpretace v tomto procesu. Následně jsme se věnovali praktickým příkladům interpretace.
Na následující semenář, který proběhne 15.5.2010, za použití standardních a nadstandardních výkladových metod (postup podrobně popište) odpovězte na následující otázky:
1) Může Senát PČR vyjádřit vůli nezabývat se návrhem ústavního zákona? Jaké má toto rozhodnutí následky?
2) Má Senát PČR na projednání návrhu ústavního zákona lhůtu 30 dnů? Co se stane v případě, že lhůta marně uplyne?
3) Může Senát PČR vrátit Poslanecké sněmovně PČR návrh ústavního zákona s pozměňovacími návrhy?
4) Může prezident republiky vetovat ústavní zákon?
5) Prostudujte příslušná ustanovení zákona o vysokých školách a fundovaně odůvodněte svou odpověď na otázku, zda může být děkanem fakulty student.
První část semináře jsme věnovali dokončení tématu aplikace práva. Věnovali pozornost účinnosti, právní moci a vykonatelnosti rozhodnutí. Dále jsme akty aplikace práva rozlišili na meritorní a procesní; konstitutivní a deklaratorní. Následně jsme vysvětlili pojem osvědčení. Následně jsme se věnovali rozlišení civilního, správního a trestního řízení. Zmínili jsme se o zásadách oficiality a dispoziční; zásadě inkviziční a projednací; zásadě materiální a formální pravdy.
Následně jsme se začali věnovat tématu interpretace práva. Ujasnili jsme si, co je objektem interpretace a co je „výsledkem“ tohoto procesu. Zmínili jsme se o funkcích interpretace a následně jsme se věnovali jednotlivým metodám. Podrobně jsme rozebrali metodu jazykového výkladu a systematického výkladu. Podrobně jsme rozebrali zásady lex superior derogat legi inferiori, lex specialis derogat legi generali a lex posterior derogat legi priori.
V rámci semináře jsme pokračovali v tématu právní odpovědnosti. Podrobně jsme rozebrali Baladu o mezinárodní ostudě mysliveckého sdružení v brodě. Na tomto příkladu se zabývali z hlediska odpovědnosti za škodu jednotlivými předpoklady jejího vzniku. Z hlediska odpovědnosti trestní jsme na tomto příkladu zopakovali znaky skutkové podstaty objekt, objektivní stránka, subjekt (pachatel), subjektivní stránka, protiprávnost. Zejména jsme věnovali příčinnou souvislostí a tzv. přerušením kauzálního nexu.
Následně jsme přešli k tématu uskutečňování a aplikace práva. Podrobně jsme si vysvětlili, jaké jsou formy realizace práva a co se rozumí pojmem uskutečňování a aplikace. Věnovali jsme se pojmu svémoci a ochrany pokojného stavu dle § 5 OZ.
Následně jsme se podrobně věnovali fázím procesu aplikace práva. Rozlišili jsme questio facti a questio iuris. V otázek ohledně zjišťování skutkového stavu jsme se podrobně věnovali dokazování. Ohledně questio iuris jsme odkázali na zvláštní seminář o interpretaci práva. Následně jsme se zmínili o poslední fázi procesu aplikace, a sice vlastním rozhodnutí. Uvedli jsme, co je to diskreční pravomoc a dále jsme se něnovali jednotlivým náležitostem aktu aplikace práva (kompetenčním, obsahovým a formálním a procedurálním).
Jako přípravu na další seminář prosím poslechněte „Baladu o mezinárodní ostudě mysliveckého sdružení v brodě“ a skutek zde popsaný subsumujte pod některou z norem popisujících skutkovou podstatu trestného činu a dále pod některou z norem popisu jích soukromoprávní odpovědnost, a to jak v účinném, tak i v novém obč. zákoníku.
V rámci druhého semináře věnovaného tématu odpovědnosti jsme se věnovali praktickým příkladům její aplikace. Nejprve jsme zopakovali, co se právní odpovědností rozumí, a zdůraznili jsme, že je třeba zejména rozlišovat odpovědnost veřejnoprávní a soukromoprávní, neboť se u nich liší mj. předpoklady jejich vzniku. To jsme demonstrovali na příkladu „Balady o strašlivém zranění záletného Lojzy„. V daném případě jsme vysvětlili základní znaky skutkové podstaty trestného činu (objekt, objektivní stránka, subjekt (pachatel), subjektivní stránka, protiprávnost) a jednání popsané kvalifikovali jako pokus trestného činu těžkého ublížení na zdraví.
Tentýž skutek jsme pak se pak pokusili subsumovat pod ust. o soukromoprávní odpovědnosti za škodu (§ 2910 NOZ). Na podrobném rozboru tohoto ustanovení jsme si ukázali, že předpoklady vzniku soukromoprávní odpovědnosti jsou jiné (porušení zákonné povinnosti, zásah do absolutního práva, újma, kauzální nexus a zavinění). V daném případě jsme pak podrobně vysvětlili teorii conditio sine qua non a teorii adekvátní příčinné souvislosti a konstatovali, že z důvodu přerušení kauzálního nexu soukromoprávní odpovědnost dána nebude.