Milí kolegové, zde naleznete dotazy od kolegyně Moniky, kterými se budeme zabývat v rámci tématu interpretace práva:

Novelizace zákoníku práce, důvodová zpráva k NOZ a k rekodifikaci

Bod 1. Nyní je u výpovědi a okamžitého zrušení (nejen tam), že musí být písemně, jinak se k tomu nepřihlíží = není, nicotné, ale u dohody o rozvázání PP to tak není. Nikde jsem k tomu odpověď nenašla, tak nevím, jestli to je účel nebo opomenutí. Všechno se týká ukončení pracovního poměru, tak mě nenapadá, proč by to mělo být jinak, resp. mělo jiný následek.

Bod 2. př.: Co se stane, když dejme tomu nějaký Lojza zaměstnává Pepu, ani jeden zákony moc nezná.
Jednou tak řekne Lojza: „Pepo, už mi sem nelez, máš padáka“, ten neprotestuje a jde, už nepřijde, hledá jinde.
Nebo naopak Pepa řekne: „Lojzo už mě štveš končím, nazdar“ a nechodí, Lojza je s tím v poho, tak jako tak mu pošle aspoň potvrzení o zaměstnání a pro ÚP. Ani v jednom případě nic nepodepíší.
(ve skutečnosti je problém u některých firem tyto doklady získat, přestože je povinnost potvrzení o zaměstnání vystavit, takže reálně to nevidím, ale jako příklad)
V tom případě je vše špatně, což tedy neví – Pepa jde na Úřad práce a tam předloží, co má (potvrzení pro účely ÚP obsahuje vše, co je zajímá, takže teoreticky a často i prakticky nechtějí vidět samotný dokument – výpověď, dohodu), oni mu vyplácí podporu, stát platí ZP a co teď?
otázka – kdo napadne, že něco bylo špatně, nebo jak se bude postupovat, když vlastně PP neskončil, tzn. ÚP vyplácí něco na co není nárok, stát platí ZP také zbytečně, zaměstnavatel naopak by měl (i když má za to, že to skončilo a poctivě všude Pepu odhlásil)?

otázka – má na to vliv § 20 „Nebylo-li právní jednání učiněno ve formě, kterou vyžaduje tento zákon, a bylo-li již započato s plněním, není možné se neplatnosti tohoto jednání dovolat u těch jednání, jimiž vzniká nebo se mění základní pracovněprávní vztah.“ – ale to je o neplatnosti a ne nicotnosti?

Bod 3. § 72 „Neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.“ – řeší neplatnost, ale nikoli nicotnost, takže lhůta 2 měsíce tam asi neplatí (takže by se mohlo nárokovat plnění z PP, který vlastně neskočil v jiné lhůtě)?

Bod 4. Ustanovení o závislé práci nezletilých do 15 let a do ukončení školní docházky se přesunulo ze zákoníku práce do NOZ s tím, že to je statusová otázka a nemůže být upravena speciálním předpisem, ale naopak ukončení PP s nezletilcem do 16 let už taková není a naopak je upravena speciálním předpisem – což tedy také moc nechápu.
otázka – kdo určuje, co je a není statusovou záležitostí?

Tento článek byl napsán on Pátek, Duben 11th, 2014 at 10:58 a je zařezen do kategorie 2013-2104 - Teorie práva II. PF-UK, Aktuálně. Můžete sledovat všechny odpovědi na tento článek pomocí RSS 2.0 čtečky. Na konci článku nalzenete místo pro svou odpověď. Pinging není povolen.